Výlet na kolech k Falkensteinu

V pondělí nám odpadla zkouška, protože v areálu sokolovny se odehrávají po tři dny velkopavlovické hody.  Dnes už nám nestačí po celý den tancovat polku nebo valčík (country tance se tam nehodí), tak jsme vymýšleli náhradní program.
Pro nápad jsme nemuseli jít daleko. Hned bylo jasno.... co jiného, než výlet na kolech. My místní máme většinou dovolenou, tak jsme si mohli dovolit celodenní výlet. Doslova za hranice všedních dnů. Okolí máme projezděné křížem krážem, tak jsme za cíl naší dnešní cesty zvolili hrad Falkenstein v Rakousku.
První tři účastníci výletu vyjeli už v 8 hodin od ZAFu. Další čtyři o něco později autem. Cestou se připojili k rozjeté tříčlenné skupince. Doprovodné vozidlo dojelo do záchytného tábora v Březí. Po občerstvení u naší spolutanečnice se vydali už opravdu všichni (nakonec nás bylo deset) z Březí po cyklostezce směrem k Mikulovu, tam jsme odbočili k hranici a pokračovali Ottenthal a Guttenbrunn, kde se od nás odpojila první tříčlenná skupina. My jsme jeli horem dolem do městyse Falkenstein, nad nímž se vypíná zřícenina hradu stejného jména. Tady nastaly jednomu našemu členu technické problémy (prasklá špice na zadním kole). Oprava byla jen provizorní - pojízdnou dílnu zatím nevozíme. K samotnému hradu jsme se dnes nepodívali (prohlídka zříceniny bude na programu některého z dalších výletů). Vyšlápli jsme si pěkný kopec z městyse. Cestou dolů náš smolař i píchnul... Ve vesnici Zlabern jsme tedy udělali další osvěžující a technickou přestávku. Požádali jsme místního občana o zapůjčení nářadí. I když neumíme německy, tak jsme byli pochopeni. Neznalost slovíček jsme doplnili názorně. V parčíku, kde jsme odpočívali měli vodovod s pěkným korýtkem.... no akorát na vykoupání Růženky... koledovala si o to!
Domečky v rakouských vesnicích jsou krásně upravené. Respektují venkovskou architekturu. Pokud jsou nově opravené, tak si zachovávají původní podobu. Kromě toho jsme si všimli, že na ulicích není takřka živáčka....
Dál jsme pokračovali už bez komplikací přes Kirchstetten, Wildendürnbach směrem k Novému Přerovu, kde jsme se napojili na cyklostezku vedoucí k Mikulovu. My jsme odbočili opět k Březí. V místní restauraci jsme si dali pozdní oběd (nebo to byla skorá večeře). Pak jsme se zase rozdělili. Naši tři nejzdatnější odjeli po vlastní ose směrem domů (ještě 30 km). Ostatní se šli osvěžit na místní koupaliště. Voda moc teplá nebyla, ale ve dnešních rekordních vedrech příjemně osvěžila.
Trasy účastníků výletu byly dlouhé 30, 43, 57 a 106 km (jestli se pletu, tak mě opravte).
Fotky z výletu ZDE.

P.S. Růža se důrazně ohrazuje proti formulaci v článku, že "si o to koledovala" (o vykoupání v korýtku). Uvádím tedy věc na správnou míru. Vodou z flašky začal cákat Jožka, přidala se Eliška. Když Růža začala oplácet, tak Eliška (ta holka se fakt nezdá!) začala poňoukat ostatní, a tím vyprovokovala Laďu a Jožku, aby Růženku vykoupali.... Tímto zdůrazňuji, že Růža za nic nemohla a byla v tom úúúplně nevinně.