Druhý den ráno jsme po společné snídani vyrazili po bratislavském nábřeží přes most SNP směrem k vodnímu dílu Gabčíkovo. Po krásné cyklodálnici jsme dojeli až na hráz u Čunova, kde jsme se pokochali nejen pohledem na tu masu vody, ale ukojili jsme i naše žaludky dobrým obědem. Po obědě se odpojila dvojice vytrvalců Blanka a Jirka, která pokračovala dál kolem vody, zbytek se vydal na zpáteční cestu s vidinou delší zastávky u koupacího rybníka, který jsme minuli při cestě tam. Koupel byla osvěžující, a tak jsme odpočatí pokračovali zpátky do Bratislavy. Prošli jsme část Starého Mesta, posvačili výbornou zmrzlinu a okružní jízdou se vrátili do místa našeho přechodného bydliště. Po nezbytné hygieně následovala večeře s doplněním kalorií a spánek.
V neděli, poslední den naší expedice, po snídani a odhlášení pobytu, se Blanka s Jirkou vydali kolmo k domovu. Zbytek expedice, ten pohodlnější, naskočil na vlak a nechal se popovézt směrem k hranicím do Kútů. Odtud jsme již pokračovali po vlastní ose směr Lanžhot, Břeclav až do Velkých Pavlovic, kde byla naše expedice zakončena. Najeli jsme celkem 189 km a tím si ověřili, že ještě nejsme žádná béčka a že naše tělesné schránky vydrží víc, než jen občasné večerní tancování. Blanka s Jirkou mají těch kilometrů trochu víc, ale oni už jsou jiná kategorie.
Blance děkujeme za zorganizování celé expedice. Hlavně za to, že nás dokázala přesvědčit o tom, že ještě nejsme takové bačkory, a když chceme, tak se dokážeme vyhecovat i k takovéto šílenosti.
Celou cestu zachycenou fotoaparátem si můžete prohlédnout ZDE.
Vláďa to moc pěkně napsal, ale já si myslím, že na tom, aby to byl pohodový cyklovýlet, jsme se podíleli všichni...Jana zajistila jízdenky, druhá Jana fotodokumentaci, s Jarkou jsme se nasmáli, Laďa to jistil a zjištění, že Jirka je normální, taky nebylo k zahození...Myslím, že jsme si to náramně užili a bylo to moc fajn...Blanka
OdpovědětVymazat